Jak slaví nebo neslaví narozeniny ve světě?

U nás je celkem obvyklé, slavit narozeniny, ale jsou krajiny (myšleno končiny, státy, země), kde na to vyloženě kašlou. Ale třeba Vietnamci slaví obdobně jako narozky také výročí úmrtí člena z rodiny.

Za sebe musím říct, že mám oslavy narozenin ráda, neboť se sejde pokud možno celá rodina a oslavenci pěkně popřeje a předá dárky. Pokud jde třeba o dítě, pak dávání dárků dítěti je o to kouzelnější.

My samozřejmě o dávání dárků mnohé víme, neboť narozeninové dárky v našem e-shopu roky prodáváme. A razíme heslo, aby lidé neodbývali oslavence jen ohranou flaškou s alkoholem, bonboniérou (jednou jsem dostala bonboniéru i s červíkama, a to nekecám!), kávou (hlavně ne turek) a květinami, které samy o sobě jsou jistě fajn dárkem, ale pokud k nim nedáte něco originálního, je to zkrátka jen takové gesto nutnosti a oslavenec nemůže zářit štěstím, že jste si dali s výběrem dárku větší práci.

A proto nabízíme dárky pro různé typy oslavenců, abyste se mohli předvést, že letitému rybáři dáte něco mysliveckého, hasiči dáte nějaký motorkářský dárek, kutilovi něco kuchařského apod. No trochu jsem to pro Vaše pobavení zmotala, ale jistě jste mne pochopili.

Zrovna tak máme dárky rozdělené podle toho, zda chcete obdarovat tatínka, babičku, maminku, učitele, ženu, muže, případně zda chcete dát něco originálního, vtipného, veselého nebo třeba s potiskem. Ale to už bych se dostala, kam nechci, já chci hlavně poreferovat o tom, že krom dárku je v našich končinách zvykem dávat narozeninový dort a na něj svíčku nebo svíčky. O tom jsem psala už v minulosti v článku Narozeninový dort můžete ozdobit také netradičními svíčkami.

V některých zemích existuje zvyk "narozeninového výprasku", jenž známe spíš pod pojmem "dát hobla". Jeden chytne oslavence za ruce, druhý za nohy, třetí si klekne a vystrčí zadek a už to jede  Třeba v Americe používají k výprasku prkénko a za každý rok pak je jeden výlupek. V prkénku mohou být ještě navíc otvory na panáky...

Někdo z různých například etických nebo třeba náboženských důvodů narozeniny neslaví vůbec. Můžeme takového jedince politovat, ale nesmějme se mu. My naopak slavíme bujaře a to je fajn.

Nejvíce se slaví kulaté narozeniny, což jsou takové, končící na nulu, nebo chcete-li, jsou dělitelné deseti. Desáté narozeniny nejsou zase takovou pařbou, ale dvacítka, to už je něco, třicetiny a čtyřicátiny mají velké grády, ale nejvíc je padesátka. Za pěknou oslavu stojí ale také šedesátiny, sedmdesátiny nebo osmdesátiny. Kupodivu devadesáté a sté narozeniny se už tak často neslaví, nevím proč. Já je hodlám slavit naopak ve velkém stylu.