Vtipy o svatbě

Matka se ptá dcery: „Tak co, vyjádřil se už ten tvůj nápadník?”
„Ano, musím počkat.”
„A jak dlouho?”
„Nevím. Říkal, že jsem poslední, kterou by si vzal.”

"Příteli, tak jsem slyšel, že jste se oženil."
"No jo, už mě nebavilo vysedávat po hospodách."
"No a co teď?"
"Teď už mě to zase baví!"

Jakým způsobem přinutíte manžela, aby si zapamatoval datum výročí vaší svatby?
Vdejte se na jeho narozeniny!

"Včera jsem se přiznal svojí nastávající ze všech hříchů."
"A...?"
"Nepomohlo to, za týden je svatba!"

Sekretářka: "Pane šéf, prosila bych, abyste mi dal zítra volno."
Šéf: "Načpak?"
"Mám zítra svatbu."
"Vy taky musíte být u všeho!"

Na svatbě zašeptá kamarád ženichovi do ucha: "Jak sis mohl vzít za manželku takovou hrůzu? Je tlustá, ošklivá, nudná a hloupá....!"
Ženich ho přeruší: "Můžeš mluvit klidně nahlas, je i hluchá!"

Praví dívka před svatbou:
"Chtěla bych muže tak chytrého, aby vydělával hodně peněz a tak hloupého, aby mně je všechny dával!"

Ženich se po svatbě přiznává nevěstě: „Odpusť, miláčku, ale zatajil jsem ti, že platím alimenty na dvě děti...”
„Nic si z toho nedělej,” odvětí novomanželka. „To nám díru do rozpočtu neudělá. Já zase na dvě děti alimenty dostávám!”

Rozhovor na golfovém hřišti:
"Zahrajeme si znovu příští sobotu?"
"No, měl jsem mít v sobotu svatbu, ale můžu to odložit."

Táže se novomanželka manžela: „Jak se, prosím tě, píše slovo fiasko?” „Proč se ptáš?” „Ale to nic, já jen píšu dopis mamince, jaká byla svatební noc!”

Novomanželé na svatební cestě.
Ona: „Miláčku, ale nebudeme se líbat na veřejnosti, ať si všichni myslí, že jsme svoji už dlouho.”
On: „Dobře, drahá, tak tady máš kufry a dál si je nes sama.”

"Tak co, Jardo, už jsi se oženil, nebo si pořád vaříš sám?"
"Oboje kamaráde, oboje."

Na radnici přišel svatební pár. Oddávající úředník byl zděšen, protože za nevěstu byl ustrojen vousatý muž. Ženich vysvětluje: "Nevěsta si vymkla kotník, tak ji zastupuje její bratr."

"Maminko, proč jsou nevěsty vždy v bílém?"
"Protože bílá, to je symbol radosti."
"Aha, tak už chápu, proč jsou ženichové v černém."

Přijde kluk domů a říká: "Mami, já se budu ženit."
"A koho si budeš brát?"
"Tady Vaška ze sousedství."
"Ale vždyť to je kluk!"
"Jakejpak kluk, vždyť je mu šestatřicet!"

„Až se vezmeme, drahý, budeme mít tři děti.”
„Jak to můžeš tak přesně vědět?”
„Mám je teď u maminky.”

„Jak to, že jedete na svatební cestu až rok po svatbě?”
„Ale - čekali jsme, jak se to naše manželství vydaří, abychom zbytečně nevyhodili peníze.”

„Víš, co já si myslím o svatbě?”
„Jsi ženatý?”
„Ano.”
„Tak vím.”

Na svatbě - svědek k přípitku: „Bohužel neznám nevěstu, tak nemohu blahopřát manželovi. A příliš dobře znám manžela, takže bohužel nemohu blahopřát ani nevěstě.”

„Už je tvoje sestra vdaná?”
„Ne, ta se vůbec nevdá.”
„Proč?”
„Je příliš chytrá, aby si vzala člověka, který by byl tak hloupý, že by ji chtěl!”

„To je ale ošklivá nevěsta.“
„No dovolte, to je moje dcera!“
„Promiňte, nevěděl jsem, že jste její otec.“
„No dovolte, já jsem její matka!!“