Upravit stránku

Šachy jsou hra pro dva hráče od osmi let. Cílem hry je vyřadit soupeřova krále ze hry, dát mu tzv. mat. Šachovnice je čtvercová deska, rozdělená na 8 x 8 polí, celkem tedy 64. Pro přehlednost se střídají světlá políčka s tmavými.

Aby se mohl zaznamenat průběh hry na šachovnici, má každé pole své označení (a1-a8 až h1-h8). 64 polí tvoří vodorovné řady 1-8 a svislé sloupce a-h. Při hře se položí šachovnice tak, aby každý hráč měl po pravé ruce světlé rohové pole (bílý h1, černý a8). Při běžné domácí hře ale označení polí k ničemu nepotřebujete.

Šachy jsou bojem dvou soupeřů, z nichž jeden je vojevůdcem bílých a druhý vojevůdcem černých kamenů. Armádu představuje na každé straně 16 kamenů - 1 král, 1 dáma, 2 věže, 2 střelci, 2 jezdci a 8 pěšců. Na začátku hry jsou síly soupeřů vyrovnány.

PŘÍPRAVA HRY

Před začátkem hry je zásadní rozmístit kameny (figurky) správným způsobem. V rozích jsou věže, směrem ke středu je pak kůň, střelec a dáma s králem. Dáma stojí na políčku své barvy, tedy bílá dáma na bílém poli, naproti černá dáma stojí na černém poli. Ve druhé řadě stojí pěšci.

Partii zahajuje hráč s bílými figurkami. Dále se soupeři střídají vždy po jednom tahu. Kouzlo šachů spočívá v tom, že každý druh figurky se může pohybovat jiným způsobem. Pro všechny ale platí tato zásada: je možno táhnout na prázdné pole, nebo na pole obsazené soupeřem. V takovém případě vyřazuje postupující figurka tu soupeřovu ze hry. Nelze táhnout na pole obsazené vlastní figurkou. Figurky, kromě jezdce, nemohou přeskakovat ani vlastní ani cizí kameny. Jedním tahem lze přemístit jen jednu figurku. Výjimkou je pouze tzv. rošáda, což si vysvětlíme níže.

POSTUP JEDNOTLIVÝCH KAMENŮ

VĚŽ - Postupuje po svislých nebo vodorovných řadách.
STŘELEC - Postupuje po šikmých úhlopříčkách (diagonálách) polí své barvy.
DÁMA - Spojuje v sobě pohybové možnosti střelce a věže, a je proto nejsilnějším kamenem na šachovnici. Může se pohybovat všemi směry, tedy buď po svislých sloupcích, vodorovných řadách nebo šikmých úhlopříčkách libovolně daleko.
JEZDEC - Má nejoriginálnější pohyb ze všech kamenů. Z pole, na kterém stojí, skáče vždy do směru písmene L, Odpočítáte tři pole a zahnete doleva či doprava. Například stojí-li jezdec na poli d5, smí postoupit libovolně na některé z následujících polí: b4, b8, c3, c7, e3, e7, f4, f6.
KRÁL - Může postoupit na kterékoliv sousední pole, pokud není ohroženo sousedovým kamenem. Král nemůže brát soupeřovu figurku, pokud je krytá (chráněná) jinou figurkou téže barvy. Král postupuje tedy o jedno polo na kteroukoli stranu. Výjimkou je pouze rošáda.
PĚŠEC - Nejslabší figurka na šachovnici. Postupuje pouze přímo vpřed o jedno pole. Jedině z výchozího postavení smí postoupit o dvě pole vpřed. Dále už postupuje vždy jen o jedno pole. Pěšec nebere soupeřovy kameny tak, jak postupuje. Smí brát pouze kameny, které stojí šikmo od něho o jedno pole vpředu a zaujme uvolněné místo. Postoupí-li pěšec na poslední řadu, smí se proměnit v jinou libovolnou vyšší figurku (dámu, věž, střelce nebo jezdce, ne však krále). Hráč může tímto způsobem získat více dam nebo jiných kamenů, než měl na začátku hry. Výjimkou při postupu pěšce je "braní mimochodem" (en passant), které umožňuje pěšci, jenž vstoupil na pátou řadu (černý na čtvrtou), aby vzal ihned v následujícím tahu soupeřova pěšce, který postoupil v sousedním sloupci o dvě pole vpřed, čímž jsou oba pěšci ve stejné řadě.

ROŠÁDA je dvojtah, při kterém postoupí král o dvě pole vpravo nebo vlevo, přičemž se současně přemisťuje věž na pole, které král přestoupil. Rošádou zpravidla uvádíme krále do bezpečí a přivádíme do hry také věž. Podmínkou rošády je, že jsme dosud netáhli králem ani věží, jež se rošády účastní, a že všechna pole mezi králem a věží jsou volná. Při provádění rošády nesmí být král ohrožen soupeřovou figurkou a nesmí překročit ani vstoupit na pole, ohrožené nepřátelským kamenem (figurkou).

CÍL HRY

Nejdůležitějším kamenem na šachovnici je král. Je-li ohrožen, musí buď ustoupit, nebo se před nepřátelským kamenem zakrýt, a to buď vlastní figurkou nebo soupeřův kámen vzít. Útok na krále se nazývá ŠACH. Nemůže-li být šachu čeleno žádným z uvedených způsobů, vzniká ŠACH MAT, čímž se hra ukončí. Cílem hry je tedy vyřazení soupeřova krále ze hry. Úkolem všech kamenů je proto v rozhodujícím okamžiku zaútočit na soupeřova krále a chránit před nebezpečím krále vlastního. Všechny partie však nekončí matem. Když má jeden z hráčů neodrazitelný útok nebo materiální převahu, takže vynucení matu je jen otázkou času, protihráč se může vzdát. Partie končí prohrou v případě, překročí-li některý z hráčů stanovený čas na rozmyšlenou.

V mnohých případech lze partii také končit nerozhodně (tzv. PAT):
1) Nemá-li žádný ze soupeřů dostatek sil nebo dostačující převahu, aby si vynutil mat.
2) Nemůže-li hráč, který je na tahu, táhnout žádnou figurkou, aniž tím vystaví vlastního krále šachu nebo poruší pravidla hry.
3) Šachuje-li jeden z hráčů vytrvale nepřátelského krále, aniž si vynutí mat (remíza věčným šachem).
4) Vznikne-li potřetí stejné postavení a vždy týž hráč je na tahu, pak může prohlásit partii za nerozhodnou ten ze soupeřů, který je na tahu.
5) Není-li během 50 tahů žádným pěšcem vzat žádný kámen.

Šach se hraje podle pravidla DOTČENO - TAŽENO. To znamená, dotkne-li se hráč, který je na tahu, některého svého kamene, musí jím táhnout, dotkne-li se soupeřova kamene, musí jej vzít (samozřejmě pokud to neodporuje pravidlům hry). Dotkne-li se kamene, kterým nelze táhnout, nebo který nelze brát, nemá to žádné  následky. Tah se považuje za ukončený, jakmile hráč při přemisťování pustí kámen z ruky, nebo když vezme ze šachovnice vyřazený soupeřův kámen a svůj pustí z ruky. Chce-li hráč opravit postavení kamene, musí soupeře napřed upozornit slovem OPRAVUJI (J ADOUBE, čti žadúb).

CO MÁ VĚDĚT ŠACHOVÝ ZAČÁTEČNÍK?

Z pohybových možností jednotlivých kamenů vyplývá, že většinou mají největší účinnost a tím i sílu v postavení uprostřed šachovnice. Proto již od prvních tahů se bojuje v partii o obsazení nebo ovládnutí středu. Malý střed tvoří pole d4, d5, e4, e5, velký střed je stanoven hranicí c3, c6, f6 a f3. Nejvhodnější je zahajovat partii dvojkrokem pěšce před králem nebo před dámou. Tím jednak zahajujeme boj o střed herního plánu a zároveň uvolňujeme cestu střelcům a dámě. V boji o střed je vhodné rozvinout kameny tak, aby boj o střed podporovaly a aby ze svého místa nemohly být snadno v průběhu hry zahnány. Proto jezdcem zpravidla táhneme na f3 a c3, f6 a c6, odkud působí na samotný střed.

Při otevření partie netáhněte zbytečně stále stejným kamenem, neboť taková ztráta času může vést k rychlé katastrofě. Každým tahem se snažíme o uvedení dalšího kamene do hry. Nejlépe je rozvinout napřed královské křídlo, případnou rošádou uvést krále do bezpečí a potom přistoupit k rozvinutí křídla dámy. Dámu uvádíme do akce zpravidla naposled, neboť její předčasné nasazení bývá často nebezpečné. Soupeř může využít postavení dámy k jejímu napadení a někdy i k vyřazení ze hry.

Výsledek partie je závislý na dobré souhře kamenů a na důraznosti útoku, který vedeme. Předčasný útok, který může soupeř snadno odrazit, bývá zpravidla ztrátou času a někdy i figurek. Pokud máme možnost, je dobré hrát se silnějším soupeřem, od kterého se můžeme mnohému přiučit, a zdokonalovat se tak ve hře. Také studium dobrých šachových učebnic a mistrovských partií nám pomůže k rychlému zvyšování našich vědomostí.

Nahoru