Upravit stránku

Zprávy dnešní doby bývají zpravidla neveselé a tragické, ačkoliv bychom mnohem raději slyšeli spíše opak. Svět už je bohužel takový a smutným zprávám se dnes prostě nevyhneme. Následující informaci řadíme právě do této neveselé škatulky. K popisované události došlo v létě minulého roku nedaleko Osečan. Ptáte se, co se tehdy stalo? O co vlastně šlo?

Jistě jste tento příběh slyšeli z mnoha úst a pokaždé jinak. Ptáte se, jaká je pravda? Kde se ji máme dozvědět? Odpověď je jednoduchá. Čtěte dále a o nic nepřijdete. Mluvil jsem ze všemi hlavními aktéry a jejich výpovědi přinášejí mimořádně tajuplné svědectví...

Byl právě pátek, poslední březnový týden, kolem páté hodiny odpolední. Dva mladí policisté se nic netušíce vraceli z Chotilska z vyšetřování vykradené čekárny (zmizel tehdy koš plný odpadků a předvolební plakát). Cesta probíhala klidně, v rádiu zpíval Janek Ledecký svůj hit "Na ptáky jsme krátký". Možná právě tato píseň přinutila jednoho ze strážců zákona, aby pohlédl na březnovou oblohu. Obrázek, který se mu naskytl, zřejmě hned tak nezmizí z jeho bystré paměti.

Uviděl totiž obrovského dravce, jak unáší neznámého občana neznámým směrem z neznámých důvodů. Zkušeným policistům však v onen okamžik nebylo třeba radit, neboť dobře věděli, jak se mají zachovat. V podobné situaci byli sice poprvé, ale nerozmýšleli se ani na vteřinu. Díky jejich včasnému a vysoce profesionálnímu zásahu se podařilo neuvěřitelné: vysvobodit ubohého člověka a našeho spoluobčana ze spárů agresivního dravce. Patří jim za to dík a uznání.

Více nám o tomto ojedinělém případu pověděl jeden z policistů, plukovník P. H. (68 let):

"Ten pták měl rozpětí snad vosum metrů, možná ještě víc. Já vosobně jsem v životě fakt nic podobnýho neviděl, ani v mé dětské obrázkové encyklopedii nic takovýho neni. Kolega měl v autě náhodou megafon, a tak na dravce volal, ať tu vosobu vokamžitě pustí. Ten však neuposlech, a tak jsem musel pro vejstrahu třikrát vystřelit do vzduchu. Vopět nereagoval, takže jsme nemilosrdně zahájili palbu."

Druhý z mladíků, kolega F. M. (79 let), jen souhlasně pokyvuje hlavou a k případu dodává:

"Když jsem si asi potřetí nabíjel zásobník, tak na mě tady Pankrác volá, že už ta potvora toho člověka konečně pustila. Já jsem pouze zahlédl, jak občan nedaleko od nás dopad na pole. Ihned jsme k němu běželi, ale byl již mrtev. Na nic jsme nečekali a rozdělili jsme se na dvě skupiny. Já běžel dále za dravcem a Pankrác šel hledat občanův motocykl. My jsme totiž zjistili, že se jedná o motocyklistu. Měl na sobě helmu, rukavice a kombinézu. Dravce jsem nakonec dostal, ale spadl někam do lesů. Po motorce nejsou bohužel ani stopy."

Na přibližné místo dopadu obrovského dravce se ihned vydalo několik policejních vozů, o něco méně hasičských vozů, vrtulník a asi dvě stě padesát občanů z Osečan, Dublinů, Roudného, Velběh a dokonce i z Kňoviček. Rozběhla se akce, jakou kroniky jmenovaných vesnic nepamatují. O úspěšnosti pátrání hovoří zkušený vyšetřovatel, nadstrážmistr Í. Á. (17 let):

"S chlapama jsme vytvořili takhle rolnici a vzali jsme to durch tim lesem, mezi těma stromama. Prošli jsme ho skrznaskrz a zase zpátky, ale našli jsme pouze dva staré krmelce, modrou, žlutou a černou skládku a nějaké rozbité prostřílené rogalo."

Na otázku, zda byl motocyklista identifikován, odpovídá opět plukovník P. H.:

"Víme zatím pouze to, že se asi jedná vo muže, nebo vo ženu. Vosoba u sebe neměla řidičský průkaz. Za tento přestupek jsme jí udělili in memoriam pokutu deset tisíc korun. Pokud tuto pokutu nezaplatí do tří týdnů, bude trestně stíhána. Případ je ale zatím v dalším šetření, víc vám nyní vopravdu nemůžu sdělit a už mě nekamerujte."

Nahoru