Vítkové slaví svátek vždy 15. června. Vítek není úplně časté jméno, přesto si možná vzpomenete na mnohé slavné nositele jména Vít. Připomenu třeba režiséry Víta Klusáka nebo Víta Olmera, spisovatele Víta Kremličku, básníka Víta Slívu, politika Víta Rakušana, folkového zpěváka Víta Sázavského nebo zpěváka skupiny Mandrage Víta Starého.

U jména "Vít" Vám také jistě na mysli naskočí chrám svatého Víta na Pražském hradě. Svatý Vít byl světec z italské Sicílie, který se odmítal vzdát své křesťanské víry a měl skončit v kotli s vroucím olejem, smůlou a olovem. Byl osvobozen, ale netrvalo dlouho a pro změnu ho předhodili lvům. Ti ho kupodivu nesežrali a ještě mu olizovali nohy. Popravě ale ani tak neunikl a roku 303 byl sťat.

Podle legendy o sv. Václavu dostal náš kníže na zasedání římského sněmu od římského císaře darem rámě sv. Víta. Ramenní kost jako dárek? No, jiná doba, jiné zvyky... Václav měl z dárku zjevně radost, přivezl jej na Pražský hrad a na počest světci dal někdy před rokem 929 vystavět rotundu sv. Víta, později zasvětenou svatým Vítu, Vojtěchu a Václavovi.

Rotunda byla později přestavěna na baziliku a hlavní oltář byl opět zasvěcen sv. Vítovi. Roku 1355 dal císař Karel Iv. Vítovu hlavu a další ostatky převézt do Prahy, kde spočinuly ve stříbrné relikviářové bustě téhož světce ve Svatovítském chrámu, a ve stříbrném relikviáři tvaru paže. Tyto a další relikviáře byly roku 1420 odvezeny od úschovy na hrad Karlštejn, kde je dal císař Zikmund rozlámat na žold svým vojákům. Teprve v jagellonské době byly zhotoveny nové důstojné relikviáře a busta i paže jsou dnes vystavené jako součást Svatovítského pokladu.

Svatý Vít je uctíván jako patron herců, komediantů, tanečníků a dokonce i epileptiků, lékárníků, ochránce před očními chorobami a před bleskem. Od roku 2005 je také patronem rybářů a houbařů, krom toho je i patronem Čech, Prahy, Saska, chorvatského města Rijeka a italského města Forio v Kampárii.

Řeklo by se jeden jediný den uprostřed června, ale budete zírat, co existuje lidových pranostik, které se právě k 15. červnu a k Vítovi vztahují. Je to nářez:

Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí.
Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
Déšť na svatého Víta – špatný budou žita.
Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
Kdo seje na Víta, škoda žita.
Nesej na svatého Víta – škoda žita!
Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
Na svatého Víta ve dne v noci svítá.
Na svatého Víta o půlnoci svítá.
Vít když přišel, trápí vedra též Jana Burjana, Petra.
Pohoda na svatého Víta – to dobrota na žita.
O svatém Vítě půl zrna v žitě.
Pohoda od svatého Víta do svatého Jana – pro obilí je vyhraná.
Svatý Vít mění čas.
Svatý Vít přináší s sebou deště.
Svatý Vít dává trávě pít.
Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.

ANCHOR_TOP_TITLE

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ vyjadřujete souhlas k použití všech cookies. Zobrazit podrobnosti

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Zobrazit podrobnosti