Upravit stránku

Pod pojmem "Vánoce" si kupodivu každý představíme tak trochu něco jiného. Pro někoho jsou to svátky klidu a míru, pro jiného konečně volno, pro dalšího šílený shon, shánění dárků, zdobení stromečku, vánoční úklid, pečení cukroví, zpívání koled, vůně františka a spousta dalších možností. Děti mají v hlavě hlavně dárky a na Vánoce uzdu své fantazie povolí co to jen jde a zpravidla nemají zábrany a přejí si ty největší dary, jimiž by se jinak ani neodvážili zatěžovat vlastní rodiče, zatímco Ježíšek by mohl překvapit...

Samotné slovo Vánoce je tak trochu "divné", protože je vůbec nevnímáme jako nějakou noční záležitost. Kde se tam tedy ty "noce" vzaly? Ten výraz jsme nejspíš převzali z německého Weihnachten, což se dá volně přeložit jako "světit noc" nebo "svaté noce".

Vánoce připomínají a oslavují narození Ježíše Krista. Můžete namítnout, že nejste křesťané a nějaké církevní svátky Vás nezajímají a jsou Vám vnucovány. Chcete normálně chodit do práce ale ne, někdo vymyslel tři dny volna... Musím ale připomenout, že Ježíšovo narození má význam i jiný, nenáboženský.

Uhodnete, kam mířím? Inu, od Kristova narození totiž počítáme náš letopočet. Paradoxně se nejspíš v roce nula nenarodil, ale to nechme stranou, podstatné je, že byl takto stanoven a my tak datujeme události "před naším letopočtem" (též "před Kristem" a "náš letopočet" (tedy "po Kristu").

Přestože pro většinu z nás jsou Vánoce především Štědrý den 24. prosince, tak ve skutečnosti začínají až 25. prosince. Za vánoční období považujeme už advent, ale i to je mýlka. Vánoce pak končí 6. ledna na Tři krále, nebo spíše až 11. ledna na Křest Páně. I v tom ale aby se tak trochu "čert vyznal", protože dříve končily až 2. února na Hromnice, kdy se slaví svátek Uvedení Páně do chrámu.

Nahoru