Upravit stránku

Na stránkách Českého svazu hádankářů a křížovkářů jsem našla rady pro začínající autory křížovek. Než se tedy pustíte do prvních pokusů, rozhodně byste se s nimi měli seznámit. Ani nemusím jistě zdůrazňovat, že tvořit křížovku je poměrně náročná záležitost, ale na straně druhé je to docela zábava. Důkladně Vám to protočí mozkové závity a prospěje to Vaší duševní svěžesti s zdraví. Tedy pokud to s Vámi nesekne, až se to zasekne...

Základem je vybavovat si slova či jiné výrazy a kombinovat je v obrazci tak, aby se vzájemně křižovala. Dobrým a úspěšným autorem křížovek se stává zpravidla ten, kdo je také dobrým řešitelem. Autor-začátečník by si zpočátku neměl klást vysoké cíle, tj. vytvářet křížovky rozměrné, figurální, křížovky s příliš dlouhými výrazy, křížovky mozaikové, shlukové, střídavé atd.

Jak doporučuje předseda Odborné křížovkářské komise ČSHAK Zdeněk Chromý: "Je třeba začít u obyčejných křížovek písmenných a pokusit se vytvořit s minimální podporou různých pomůcek, tedy z velké části zpaměti. Ne vždy však je možné se na paměť plně spolehnout, a proto každý výraz, který autor v křížovce použil a ke kterému vytvořil legendu, by měl autor prověřit v nějakém spolehlivém křížovkářském slovníku. Všechny výrazy v křížovce totiž musejí být věcně (v kontextu s legendou) i jazykově správné."

Autor by měl především být seznámen se závaznými základními materiály SČHAK, které se tvorby křížovek týkají. Jsou to zejména Směrnice pro tvorbu křížovek s komentářem, opravami, doplňky a přílohami. Dále jsou to Kritéria kvality křížovek. Tyto dokumenty byly publikovány v tištěné podobě samostatně nebo v tiskovinách SČHAK a jsou rovněž k dispozici na webových stránkách Svazu. Prokousat se těmito základními materiály je nezbytnou podmínkou pro úspěchy v tvorbě křížovek.

Každý rok vypisuje SČHAK několik soutěží pro autory křížovek. Některé z nich jsou určeny i pro tvůrce, kteří nemají se sestavováním křížovek velké zkušenosti, a nedosáhli prozatím na 2. nebo 3. kvalifikační třídu v kategorii autorství. Před vytvořením křížovky do autorské soutěže by si měl autor nejdříve potrénovat, vyzkoušet svoje kombinační schopnosti, otestovat svoje síly.

"Asi nejjednodušší možností je sestavit nějakou křížovku s neúplným křižováním, např. písmenný kris-kros. Kris-kros je běžný typ křížovky, který se pravidelně objevuje na stránkách KaH. Není nic snazšího, než okopírovat si prázdný obrazec, umístit do něho nějakou tajenku a do volných řádků a sloupců se pokoušet hledat a dosazovat vhodné výrazy tak dlouho, až je celý obrazec zaplněn," doporučuje začátečníkům Zdeněk Chromý.

Teprve po zvládnutí tvorby křížovky s neúplným křižováním je vhodné pokusit se o písmennou křížovku s úplným křižováním. Křížovka nemusí být velká a nemusí obsahovat příliš dlouhé výrazy, tj. nemá příliš velkou průměrnou délku výrazu. Za vhodné je považována obdélníková křížovka s „vykousanými“ rožky a schodovitě uspořádanými rozdělovacími značkami v jakýchsi šikmých pásech, do nichž se vpisují čtyřpísmenné výrazy. Čtyřpísmenné výrazy jsou pro počáteční tvorbu nejvhodnější, protože umožňují nenáročné křižování a autor si je snadněji vybavuje než výrazy delší.

Po absolvování tohoto kroku se autor může pokusit postupně prodlužovat průměrnou délku výrazů (např. křižovat pětipísmenné výrazy) a přejít tak k náročnějšímu způsobu tvorby. Opět je namístě okopírovat si nějaký vhodný, jednoduchý obrazec, vepsat do něho tajenku a pokusit se ho vyplnit vlastními výrazy podle pravidel, které odpovídají Směrnicím. V další fázi je již vhodné přejít k vlastním obrazcům s vlastním rozvržením rozdělovacích značek.

Na co si při tvorbě křížovky dát pozor? Při tvorbě křížovky musí být autor na paměti řadu pravidel. Začněme u obrazce. Obrazec je dobré volit s ohledem na rozsah tajenky nebo tajenek, které do něho zamýšlí autor umístit. Je vhodné se poučit pohledem na křížovky v KaH. Pro začátek bude úplně stačit, když políčka s tajenkou budou tvořit tak 8 – 10 %.

Obrazec musí být symetrický. Běžná je symetrie obrazce podle svislé osy nebo podle středu. Symetrické rozložení rozdělovacích linek je rovněž nezbytné, lépe vypadá obrazec, který má obrys i rozdělovací linky symetrické podle středu. K lepší estetice obrazce vede uspořádání rozdělovacích linek do provázaných, podobně vypadající (např. schodovitých) sekvencí. V obrazci by se neměly vyskytovat samostatné (izolované) rozdělovací značky.

Vpisované výrazy musí být zásadně v základním tvaru. To znamená, že podstatná jména a další ohebná slova musí být v 1. pádu jednotného nebo množného čísla, slovesa pak zásadně v infinitivu. Žádný vpisovaný výraz se v křížovce nesmí vyskytovat dvakrát (natož vícekrát). Žádný výraz nesmí být autorem zcela vymyšlen, tzn. musí mít oporu v nějakém pramenu (slovník, encyklopedie, lexikon, pravidla pravopisu, mluvnice apod.).

Kvalitu křížovky výrazně snižuje použití málo známých či zcela neznámých výrazů (tzv. odlehlé výrazy), velké množství zeměpisných názvů, zkratek, kódů, planetek, kmenů atd. Při volbě výrazů je zapotřebí dbát na tzv. opsané chyby. To jsou věcně nebo jazykově nesprávné výrazy, které se tu a tam objevují v pramenech, používaných křížovkáři. Opsané chyby křížovkáři shromažďují již několik let a jejich použití v křížovkách je zakázáno. Jejich aktualizované seznamy jsou opakovaně publikovány v různých tiskovinách SČHAK a lze je nalézt také na webových stránkách Svazu.

Legenda je důležitá část zadání křížovky, která zahrnuje legendové výrazy ke všem vpisovaným výrazům křížovky a jejich lokalizace v příslušných koridorech (řádcích a sloupcích). Má své doporučené formální uspořádání, které je patrné ze zápisu publikovaných křížovek v KaH. Někdy i k obyčejnému výrazu zvolí autor méně známou či zcela neznámou legendu (říkáme, že jde o „tvrdou“ legendu, legendu s vyšším stupněm obtížnosti). Tu ovšem v soutěžích pro začínající autory nelze vůbec doporučit.

Např. výraz ŘASA lze definovat (legendovat) běžně jako „záhyb, brva, vodní rostlina, vysoký oblak (cirus)“, ale existují i velmi odlehlé obepisy „záře (nářečně)“ či „vřes (nářečně)“. Křížovka sestavená z velkého počtu podobných odlehlých obepisů v legendě by byla jen obtížně řešitelná a běžného luštitele by zbytečně odrazovala. Neznámým výrazů se autor zcela vyhnout asi nedokáže. Pak může za legendu připojit pomůcka, ve které je řešiteli prozradí.

Křížovka je komplexní dílko, složené z obrazce, vpisovaných výrazů, tajenek, legendy a dalších údajů zadání, které vedou luštitele ke zdárnému vyřešení. Obvykle stojí autora nemálo času. Proto je škoda každé autorovy nepozornosti. Zabránit jí může jen důkladná kontrola vytvořené práce. Díky kontrole přichází autor třeba i na poslední chvíli na chybu, kterou pak musí odstranit předěláním nějaké pasáže, ale zato není práce zbytečně znehodnocena či vyřazena ze soutěže. Kontrola je tak rovněž testem autorovy důslednosti, přesnosti a pozornosti.

Uvedené zásady jsou jen zlomkem toho, co by úspěšný autor křížovek měl znát. Pro začátek jde jen o jakousi navigaci začínajícího autora, ale nejdůležitější je nezastupitelná praxe, postupné odstraňování chyb a omylů, z nichž je třeba se poučovat, získávání zkušeností. Důležité je také nenechat se odradit případnými počátečními neúspěchy (zakusili je i ti nejrenomovanější autoři). Teprve pak je cesta k otiskování autorských výtvorů a k získávání vavřínů v soutěžích otevřená.

Nahoru