Upravit stránku

Nevím jak Vy, ale já když se zamyslím nad zdánlivou "trapností", jakou se může jevit Mezinárodní den objímání, tak dospěju hned k několika jistě zajímavým závěrům. Lidské objetí je velmi silná a povznášející záležitost a vztah k němu se mezi lidmi velmi liší. Smutné je, že se spoustě lidem obyčejného objetí hned tak nedostane a nejde jen o lidi opuštěné, osamělé, ovdovělé apod.

Obejmout své rodiče, prarodiče nebo třeba děti je v rodinách stále vzácnější a moderní společnost dokonale zvládá lidskost mezi námi odbourávat. Obejmout přítele či přítelkyni stejného pohlaví mnohdy vede k posměchu a narážkám na homosexualitu a obejmout někoho druhého pohlaví, s nímž zrovna nechodíme nebo nežijeme, to už zase část společnosti vnímá nepatřičně z hlediska "sexuálního obtěžování", harašení a kdo ví, čeho ještě.

Dospělí chlapi aby se báli poskytnout třeba pomoc "cizí" holčičce nebo slečně, která upadne, ztratí se apod., protože společnost by jejich zájem a aktivitu mohla hodnotit negativně...

Věnujeme velkou pozornost lidem, kteří se chovají tak, jak se ostatním nezamlouvá a uzpůsobujeme naše myšlení, chování i zákony právě těmto ojedinělým případům, kterým bychom se pak rádi přes různá nařízení vyhnuli. Výsledkem je odcizení si lidí navzájem. Jsme tu všichni na jedné planetě, ale přitom se škatulkujeme na spoustu škatulí prostě jen tak, aniž bychom toho druhého vlastně znali.

Nebojte se obejmout své blízké a uvidíte, co Vám to dodá životní energie, kterou marně hledáme kdekoliv jinde, jenom ne v našem lidství. A nemusí to být jen 21. ledna na Mezinárodní den objímání nebo 14. února na svátek zamilovaných svatého Valentýna.

Nahoru