Jak se jmenují dny spojené s Velikonoci?

Stejně jako adventem začíná čas vánoční, tak Květnou nedělí začíná čas velikonoční, respektive tak zvaný Pašijový týden (též Svatý týden). Pašije jsou utrpení Ježíše Krista na kříži.

Květná neděle připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. V českých kostelech se před mší světí kočičky a zelené větvičky, které symbolizují palmové ratolesti. Těmi totiž byl Ježíš při svém příjezdu do Svatého města vítán a jak známo, v našich končinách palmy zatím nerostou.

Po Květné neděli následuje Modré pondělí. Kostely se zdobí modrým a fialovým suknem. Na modré pondělí se nepracovalo, což se v němčině označovalo "blau" (neschopný práce). To slovo ale zároveň znamená "modrý", takže dneska se na Modré pondělí normálně pracuje...

Dalším dnem Pašijového týdně je Šedivé úterý. Název je údajně odvozen od vymetání pavučin a prachu při velkém úklidu, na který je tento den zřejmě optimální.

O Škaredé středě jste jistě již slyšeli. Je to opravdu škaredý den, neboť podle Nového zákona tento den zradil Jidáš Ježíše. Škaredil se na něj, a tak se na Škaredou středu pečou jidáše a sladké pečivo, určené ke snídani na Zelený čtvrtek.

Právě o Zeleném čtvrtku se konala pověstná Poslední večeře Páně, po níž byl Ježíš zatčen. Stejně jako u Modrého pondělí jsme tak trochu zkomolili němčinu a místo německého "grein" (pláč) jsme si osvojili německé "grun", tedy zelený. Co k tomu dodat. Tento den večer začíná tzv. triduum, tedy tři dny, kdy se připomíná Kristovo utrpení a vzkříšení.

Velký pátek je dnem, kdy byl Ježíš ukřižován a Bílá sobota připomíná den, kdy ležel v hrobě. Na Bílou sobotu končí postní doba a znovu se může jíst maso.

Boží hod velikonoční je den, kdy se slaví zmrtvýchvstání Páně. V kostelech se konají slavností mše a z věží se ozývají zvony, pečou se beránky a mazance.