Upravit stránku

Přijde babička z kadeřnictví, posadí si vnoučka na koleno a v dobrém rozmaru se ho ptá: „Tak co, Honzíku, nevypadám jak stará bába?“
A vnouček jí odpoví: „Ne, babičko, teď vypadáš jak starý dědek!“

Pepíček se ptá tatínka: „Tati, jak vznikli lidi?“
Tatínek: „Adam a Eva měli děti. Jejich děti vyrostly a měly taky děti a tak dále."
Pepíček šel za maminkou a ptá se: „Mami, jak vznikli lidi?“
Maminka: „Napřed jsme byli opice a vyvíjeli jsme se, až se z nás stali lidé, jako teď.“
Pepíček běží za tatínkem: „Tati, lhal jsi mi, byli jsme opice!“
Tatínek odvětí: „Tvoje máma mluvila o její straně rodiny.“

Synek mě vzbudil.
Bál se prý, že ho někdo zabije.
Vzhledem k tomu, že to bylo ve tři ráno, nebyl daleko od pravdy.

„Maminko, co to nosíš v bříšku?“
„Miminko.“
„A máš ho ráda?“
„To víš, že jo.“
„Tak proč jsi ho snědla?“

Chlapec tráví s tatínkem prázdniny na venkově.
Soused zajde na kus řeči a ptá se chlapce: "Kdepak je tatínek?"
"V nemocnici, přejel ho traktor," hlásí klučina.
"Chudáčku, a co tady celé dny sám děláš?"
"Jezdím s traktorem."

Maminka sedí v letadle vedle cizí paní, když se dozví, že je paní učitelka, okamžitě vybídne svého chlapce, aby předvedl, jak pěkně umí počítat.
„20, 19, 18, 17, 16...“
„Výborně, to ses naučil z nějaké pěkné početnice, viď?“
„Ne, z mikrovlnky.“

"Mami můžu si jít hrát za barák na Jana Husa?"

"Jasně, upaluj."

 

Ptá se učitel žáka:

"Proč jsi přišel pozdě do školy?"

"Protože jsem vyšel pozdě z domu."

"A proč jsi nevyšel dřív?"

"Protože už bylo pozdě, abych vyšel dřív."

 

„Mamí, upadl nám žebřík,“ říká Pepíček. 
„Tak to řekni tátovi!“ 
„On už to ví, visí na okapu.“

 

Syn píše rodičům z tábora. „Nemějte o mě strach, mám se dobře, je hezky, odpočívám, všechno je tu fajn. A co je to ta epidemie? Váš Kája."

 

"Na co jste si včera děti hrály?"

"Na schovávanou."

"A kdo byl nejšikovnější?"

"Toník. Toho jsme dodnes nenašli."

 

"Mami, můžu dostat na Vánoce psa?"
"Na to zapomeň, budeš mít kapra jako ostatní."

"Jeníku, synku, ty si taky myslíš, že jsem špatná matka?"
"Já se jmenuju Pavel."

Malá Ivanka se prodírá k pultu zástupem zákazníků a prosí prodavačku:
"Můžete mne prosím vás obsloužit přednostně?"
"A proč?"
"No tatínek sedí doma a čeká na mě."
"A co to má být?"
ptá se prodavačka.
"Prosím toaletní papír."

Nahoru