Proč je Den učitelů zrovna 28. března?

Není to paradox? Jsme hrdí na "Učitele národů" Jana Amose Komenského a jeho odkaz, děti se ve školách drtí jeho životní data i názvy jeho děl, ale samotné školství jaksi zapomnělo, co ten Jan Amos vlastně hlásal a jak to s tím školstvím myslel.

Copak učitele nabádal, aby posadili chudáky děti do lavic, napomínali je, když se otočí nebo zavrtí a přednášeli jim jednu informaci za druhou s tím, že se ji musí "do příště" naučit?

Přiznejme si, že děti se ve škole nejen učí, ale i mučí. Doslova jim tam srazíme chuť do života a ještě se tváříme, že to tak musí být, protože to tak zkrátka je. Těším se, že se brzy škola zase stane prostředím, kde nikdo nikoho nikam netlačí, ale pomáhá mu rozvíjet jeho schopnosti.

Chvála učitelům, kteří se v rámci ztrouchnivělého systému alespoň symbolicky snaží naplňovat Ámosovo "Škola hrou" a uvědomují si, že narvat dětem do hlavy vesměs neužitečné informace je dozvuk minulosti. A že jsou to především oni, kdo také chce mít ze své profese lepší pocit.

Věděli jste například, že čím více smyslů je do přijímání informací zapojeno, tím více informací si uchováme? Že život není o tom, načíst si data z knížek nebo z internetu, ale prožívat jej se všemi našimi smysly. Chceme si život osahat, ochutnat, očichat a prožít. To je to pravé poznávání života a ta pravá zábava. Tak snad si to jednou škola uvědomí a přestane rozzářené a natěšené předškolní děti měnit v otrávené školáky a dokáže v nich radost z poznávání naopak rozvíjet. Hezký Den učitelů...

PS: Jestli znáte nějakého učitele, který si třeba na Den učitelů zaslouží nějaký ten dáreček, pak vězte, že v našem e-shopu máme dokonce celou kategorii, věnovanou výhradně dárkům pro učitele a učitelky. Na spoustě z nich je učitel nebo učitelka přímo zmíněna, což jistě ocení, že jse si s dárkem dali takový výběr a práci.