Vtipy o seniorech

Přijde šedesátiletý pán k psychiatrovi a říká:

"Pane doktore, můj o dva roky mladší bratr si ve vaně hraje s takovou žlutou kachničkou."

Doktor na to: "No, to není moc normální v jeho věku, ale nakonec tím nikomu neubližuje, tak mu tu radost klidně dopřejte."

Děda: "Ale, pane doktore, ta kachnička je moje!"

"Dědo, co budete dělat, až po volbách nastane ten blahobyt?"

"No co… Přežili jsme válku, přežili jsme bídu, přežili jsme komunisty, přežijeme i ten blahobyt…"

Přijde stařík do opravny: "Prosim vás, mám tady jeden starý gramofon, který nefunguje. Co myslíte, vyplatí se mi nechat ho spravit?"

"No to já nevím. Kolik je vám let?"

Jsem stará, nemocná a nepohyblivá stařenka, žijící na venkově, třicet kilometrů od nejbližšího města. Najde se hodný člověk, který mi uklidí v mém bytě? Nejlépe někdy dopoledne, odpoledne jezdím na kole do městské posilovny.

Nahluchlého dědečka se zeptá vnučka:

"Dědo, jaký jsi ročník?"

A děda odpoví: "Ten pruhovaný na radiátoru."

"Pepíčku, ty jsi mi včera lhal! Říkal jsi, že tvůj dědeček předevčírem zemřel a já ho viděla ráno v okně."
"Ale já vám nelhal, paní učitelko, taťka ho tam opřel, protože dneska nosí pošťačka důchod."

Dědek: "Podívej na mě. Nepiju, nepřejídám se a zítra budu slavit osmdesátku."
Vnuk: "Jo? A jak?"

Můj prapradědeček zažil Titanik. Od samého začátku varoval lidi, že ta loď se potopí. Ale nikdo nebral jeho varování vážně. Děda pokračoval a lidi se doslova zacpávali uši, aby neslyšeli jeho varování. Teprve v posledních okamžicích, kdy dal poslední varování, byl vyhozen z kina.

Jde kolem domu dědeček a vidí Pepíčka, který se snaží dosáhnout na zvonek.

A tak se ho zeptá: "Nechceš, abych na ten zvonek zazvonil, chlapečku?"

Pepíček na to: "Tak jo."

Dědeček zazvonil a Pepíček zakřičí: "A teď zdrháme dědo!"

„Co to máš na tváři?“
„To je jizva z fronty.“
„Wow! Ty jsi voják?“
„Ne! Já byl v Kauflandu...“

Chodí babička po hřbitově a hledá hrob a ptá se hrobníka:
„Chlapče, prosím vás, nevíte náhodou, kde je hrob č. 126?“
A hrobník na to: „Ježiš marja babi, vůbec nevím, ale proč vylejzáte, když pak netrefíte zpátky?“