Upravit stránku

Právě nyní se ukáže, zda ve mně dřímá básnické střevo. Nebude to úplně báseň, ale taková nějaká směs mezi básničkou, rýmovačkou a povídačkou. Jdeme na to!

Statný sedlák Seder má sestru ze Sestrouně a staré stále ustarané sele.
Dříve stále veselé sele statného sedláka Sedera se se sedlákovou sestrou Silvou nesnese.
Když sedlákova sestra Silva sem tam starému seleti seno stele, staré sele se stále mele, což sedláka Sedera strašně štve.

Skromný sysel to ze své strouhy slyšel, sebral starou syslovou a za seletem přišel.
Syslová si sedla se svým syslem vedle sebe, studená sláma však sysla strašně zebe.
Sysel tedy vstal a za chvilku ve stoje už únavou spal.
Stále ustarané staré sele se syslové se svými starostmi smutně svěřilo, venku se mezi tím zešeřilo.

Z povzdálí z lesa houkaly sovy a sele začalo smutně se slovy:
"Bylo jsem veselé silné sele, ale sedlákova sestra Silva mi stále studenou slámu stele.
Cítím ji přicházet už z dálky a klepu se strachy, neboť je navoněná strašnými pachy."

Syslová koukala, jak se sele stále vrtí, jako by mělo pár hodin před smrtí.

"Schovejte se, syslata, sestra jde krmit selata," zvolala z hnízdečka statečná jiřička, když krmila svého Jiříčka.
Stará syslová vzbudila sysla, vzala ho za packu a rychle zmizla.
Uběhla chvilka opravdu krátká a už kdosi otvírá od chlívka vrátka.
Hrůza projela kůží pašíka, když spatřil u vchodu starého řezníka.

Sele se skrčilo, syslová zrudla, v ruce té osoby mihla se kudla.
Vesnicí ozval se hlasitý jekot, horší než psí půlnoční štěkot.
Pár hodin poté už voněla pečínka, v Sestrouni vdává se mladičká slečínka.
Sedlákova sestra si bere souseda Janotu, chlív si teď navyká na strašnou samotu.

Syslové pro sele slzy roní, jenže ta pečínka moc pěkně voní.
Kouzelnou vůní se nechají zlákat, přiběhnou ke stolu a začnou skákat.
Sysel si kousíček masíčka ulovil, hodil ho syslové a už hned dole byl.
Od těch dob syslové mají maso rádi, i když dříve bývali s čuníkem kamarádi.

Nahoru