Upravit stránku

Rodák z rakouského Gmündu Helmut Buchwald, který žije již přes sedm let v Harrachově, si koupil chatu v Orlických horách na Šumavě v západních Čechách. Hned první den si obul nové lyže a vyrazil poznávat okolí. Brzy ho od lyžování bolely nohy, neboť léto bylo v plném proudu a po sněhu nikde ani památky. Brouzdat se po horách bez lyží mu však přišlo poněkud škoda.

Přesto toho stihl procestovat opravdu hodně, zpátky se vracel až k večeru. Dvakrát omylem vlezl do jiné chaty, ale nakonec tu svou přece jen našel.

"Už se teším do tepla," říkal si a zběsile zrychlil tempo. Hlavně, aby tam už byl. "Nesmím ale zapomenout, abych si hned jak přijdu... Fuj, to jsem se lekl." Přes cestu mu totiž náhle přeběhla zrzavá liška.

"No vida," zaradoval se, "první den v horách a hned vidím takové zvíře. Miluju zdejší přírodu."

Konečně dorazil do chaty.

"Co jsem to jenom chtěl, abych na to nezapomněl?" přemýšlel Helmut, ale nemohl si zaživa vzpomenout. Pustil si televizi, prošel všechny kanály. To není ono. Šel tedy na záchod, pohodlně se usadil, ale to také nebylo to, co měl dříve na mysli. Vyslékl se a usadil se do vany, do vyhřáté vody. To také nebylo ono.

"Já si ale vzpomenu!" utěšoval se.

Ani v ledničce Helmuta nic zvlášťního neupoutalo. To už ho pořádně naštvalo. Převlékl se do pyžama a stále bloumal. Vodou si přichutil oschlou tlačenku, octem zalil kytky. Pod skříň vysypal zob pro papuška a papouškovi dal do klícky pastičku na myši. Co jen to mohlo být? Vrtalo mu to hlavou tak dlouho, až se natáhl na postel a za chvilku už spal.

Ráno v nové chatě bylo nádherné. Ptáčci zpívali, papoušek nadával, za okny svítilo sluníčko, v obýváku hrála nevypnutá televize a svítila lampička. V tom se mu rozsvítilo a bouchl se do čela.

"Už jsem přišel na to, na co jsem nechtěl večer zapomenout a přesto jsem zapomněl," zaradoval se. "Chtěl jsem si sundat lyže!"

Nahoru